Nadhled – magická hora Klíč

Ve čtvrtek jsme se vydali na výlet. Na nějakou horu Klíč, kolem které jsme jezdili dlouhá léta vlakem. Téměř hodinu jsme supěli do kopce. Nejdřív mírnější lesní cestou, která se pak změnila v prudší kamenitou. Vršek hory jen skála.

Ale úsilí stálo za to! Bylo jasno, viditelnost byla výborná.

Co hlavně člověk tak vysoko zažije – pocit svobody. Začne přemýšlet jinak. Proč se dole tak lopotit, když tady nahoře je tak krásně.

Co je vidět z té výšky. Malé domy, silnice jsou schované pod stromy. Vidíte do velké dálky a tam vystupují různé kopce a kopečky. Co všechno je za našimi obzory. Někdo možná zná jen cestu do práce a z práce. Nehoníte se, jen abyste všechno stihli?

Co se ale na život podívat jinak, využít možnosti, které nám nabízí! A všechno v klidu, v pohodě a s radostí.

Vylezme z ulity a rozhlédněme se kolem sebe. Třeba vystoupejme na nějaké vyšší místo, někam si vyjeďme.

Zamysleme se, je potřeba všechno dělat tak složitě a za něčím se honit?

Uvědomila jsem si, že nadhled v mém životě bych teď uvítala. Na každou věc je dobré podívat se nejenom jiného úhlu a také z nadhledu. Všechno pak vypadá jinak a člověk vidí víc souvislostí.

Tak co jsem viděla z té výšky? Že se docela lopotím a že lehkost do života by mi neuškodila. Zastavit se, rozhlédnout se, zamyslet se.

Teď už je hora Klíč v Lužických horách moje oblíbené magické místo. Určitě se na ni ještě někdy vypravím.

A co představujete nadhled pro vás?

S radostí Stáňa