Moldavský půlmaraton 20.11.2016

Tentokrát se vydáme do Krušných hor, do kopců na Moldavský půlmaraton. Navíc u mě trochu netradičně to bude vlastně i tak trochu test bot Inov8 Trail Talon 250 z běžeckého obchodu Run4Fun z Hradce Králové.

Petr a Pavel, chvilku poběžím před nimi

Do Teplic přijíždím vlakem. Pak mě Pavel bere do kopců autem. Na startu u nádraží na Moldavě je kolem nuly, mlha a sychravo, brr. V čem běžet? Beru jen jedno tílko, dvě trička, kilt a elasťáky. Snad nezmrznu, ťapky lehce zebou. Zátopek trénoval v kanadách. Co si to taky ztížit, přidám si na bosé nohy 464 gramů navíc. Tolik váží zmíněné boty ve velikosti 8,5. Je to trailovka pro různé povrchy s dropem 4 mm. Jsou poměrně ohebné a v přední části celkem široké, to se pro mé tlapy hodí. Tak uvidíme.

S Honzou před startem

Na výběr jsou trasy 6, 14, 21 a 34 km a možnost běhu se psem. Volím půlmaratonskou trasu, jako Petr Daubner, tedy Dauby. Ten, co mě před třemi lety hecnul na běhání. Tak se hlavně nenechat předběhnout. Pavel, další Petr a Honza běží tu nejdelší trasu.

Petr Daubner

Start, podél kolejí a pak seběh po žluté značce. Na drobný štěrk se boty hodí, přidávám a postupně předbíhám i Pavla a před kopcem Petra. Stíhám mu střihnout i dvě fotky. Dále to bude převážně po červené. Mlha houstne, že by se dala krájet. A je tu regulérní štěrkovka. Nebudu předstírat, samostatný velký ostrý šutr je trošku cítit i přes podrážku. Nejen rukavice mám lehce namrzlé. Přes silnici, organizátor hlásí, podél tyčového značení.

Petr a běžci někde na třetím kilometru

U další silničky had závodníků překvapivě zatáčí doleva, směrem na Bouřňák. Šárka se psem zavolá, rovněěě. Fáborek by na tyčích byl normálně vidět. V mlze by to chtělo nějakou tu šipku navíc. Honza Třasák, který jinak běhá rychleji než já, za mnou volá. Tomáš a má boty, podvádí. Netajím to, snažím se ho setřást. Pauza na občerstvení, trochu čaje, banán a minutka je pryč. Petr mi právě zdrhnul.

Skok přes potok

Valím asfaltkou a pak červená a fáborek, zatáčíme doprava. Lesem přes kaluže a bahno. Upřímně, myslel jsem, s trochou nadsázky, že v botách bude obecně sucho a teplo, i když se namočím po kolena. Prudkým seběhem se snažím držet za dvěma běžci, vzorek drží vzorně. V botách už je mokro a to se ještě blíží potůček. Přes torzo můstku, který se dá tak nějak přeskočit. Rovinka a další můstek, který se strašně rozhoupal pod běžcem přede mnou. V horách se mořská nemoc snad chytit nedá. A je tu další občerstvovačka a otočka půlmaratonské trasy. Myslím, že by bylo dobré zapisovat závodníky, jejich čísla nebo udělat fixou značku na číslo. Po chvíli se dozvíte, proč.

Občerstvovačka a otočka na půlmaratonské trati

Pokecám a sezobnu občerstvení ze stolku. Blíží se Honza, plácnem si. On běží dál, až k přehradě Fláje. Já stejnou cestou zpět. Po vysupení kopce šestkovým tempem se přidržuji stromu, do louže sjet nechci. A vzájemně se fotím s Blankou, dík za fotku.

Blanka, fotek není nikdy dost

V botách je už zas celkem sucho. Na asfaltce zkusím, co vymáčknu. 4:10 minut na kilák stačí k předběhnutí třech běžců. A jsem zpátky u občerstvovačky, čtrnáctý kilák za mnou. Pauzíruji dlouho, zase mě předběhli. No nic, posilněn vypálím, předbíhám je a sám utíkám mlhou. Běžím po paměti, loukou a zase tím už oblíbeným štěrkem. I v botách se tedy dá sem tam něco odběhnout.

Inov8 Trail Talon 250 od Run4Fun

Dole na křižovatce další běžec, toho dám. Až z blízka poznám, jak kouká do navigace, je to Dauby. Kudy jsi běžel, když jsi byl za mnou? U odbočky zabloudil a běžel rovně, ale má stejně kilometrů jako já. Nebyl ale sám, kdo bloudil. Já koukám i po turistických značkách a jako zálohu mám mobil s mapou, na mě si bloudění hned tak nepřijde.

Mlha a štěrk, prostě ideál

Chvíli běžíme spolu a pak to do kopce řekněme napálím. Mám minutový náskok a celkově dobíhám na pěkném osmém místě, spokojenost. Focení a zdržení se na občerstvovačkách a ty kopečky nahoru a dolů. Vyplynul z toho čas 1:52:35. Ještě trocha bosého a obutého tréninku a třeba jednou za pár let bude i bedna. Přes ty drobnosti v organizaci fajn závod v pěkném prostředí.

Cíííl a osmé místo

Zrovna u nádraží lelkují dva motorové vozy řady 810, jezdí na této trati jen o víkendu, v létě denně. Tak dolů do Teplic sesvištím vlakem 41 kilometrů. Po cestách rovnou za nosem to je jen 16 kilometrů. Že by pro příště závod, kdo bude v Teplicích dřív?

Motorové vozy řady 810 – České dráhy

Běhání pokračuje, měl bych pro vás další kopcovitý půlmaraton, v lednu Zimní běh na Blaník a přihodím loňský článek.

Své běžecké kilometry věnuji Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha přidat se a podpořit můžete i vy 🙂

Úvodní foto: Blanka Pekárková. Na mé fotky mrkněte na https://www.zonerama.com/TomasZahalka/Album/2428328 a záznam trasy https://www.strava.com/activities/781487389