Známý bosý běžec Tomáš Zahálka popisuje, jak se ťapká po sněhu.
Tentokrát neběžím žádný závod, ale z Liberce jen tak na pohodu na Ještěd s Petrem z naboso.cz a vybíháme bosky, jak jinak. Přes náměstí a Pražskou ulicí, kde dřív jezdila i tramvaj, z kopce. Dlažební kostky trošku bolí, ale jde to, tedy běží to. Už cestou k nádraží začíná stoupání. Proběhneme podchodem pod kolejemi. Při příjezdu vlakem jsem okoukl, který podchod je ten průchozí. Ještě jeden menší a vlastně poslední seběh po kluzkých kostkách se spadaným listím. Na hodinkách píp, dva kiláky za námi.
Dále podél tramvajových kolejí, žádnou tramvaj zrovna nedobíháme ani nepředbíháme 😀 Koleje odbočují mírně vlevo, my běžíme přímo rovně a čekám, kdy začne nějaké prudké stoupání. Na šestém kilometru po asfaltce vpravo. A aby to bylo kratší, tak po modré do lesa do terénu. Jednu skupinku překvapíme obutím a zahlásí, hele oni jsou bosí. Namrzlé kamínky do kopce, to není úplně ideální kombinace pro bosé ťapky, ale snažím se předstírat běh. To mi jde i na závodech poměrně dobře.
Petr se obouvá do milimetrových botek Feelmax. Já furt čekám, kdy to přijde, nějaký extra prudký kopec. Vlevo na asfaltku. Po chvíli vedou vysoko nad silnicí lana. A zrovna jede lanovka, kterou provozují mé oblíbené ČD, mám to tedy na focení načasované. Zbývají necelé dva kiláky. Zvyšuji ťapkáním frekvenci a tempo jde pod 5 min/km. Důvod je jednoduchý, už to začíná studit a čím rychleji, tím dřív nahoře. Zbývá jen asi 1300 metrů a někdo mi tam dal posypové kamínky, auvajs. Můžete na Instagramu kouknout na krátké běž video.
Zatáčka a na vozovce je najednou sníh a led, to bych v druhé půlce listopadu opravdu nečekal 😀 Ten kousek přece bosky už dám. Stejně bych obouváním zdržoval těch několik projíždějících aut. A jsme s Petrem tam. Oběhnu ještě jednou po namrzlém ochozu Ještěd, abych měl přesně 10 km. Na rozdíl třeba od severního pólu je zde hotel, restaurace a bufet, kde dáváme menší občerstvení. Přistoupí ke mě jeden běžec, který řekl, že přiběhl z Hodkovic a jestli jsem Tomáš Zahálka? Na ceduli gratulují k výstupu, ale bosý výběh nezmiňují, zato autem je to prý zbabělost. Kdyby se vám na fotce líbilo mé tričko s africkými motivy, tak je od Světlo pro svět.
Překvapivě ani ne za 20 minut mám zas zahřáté ťapky na provozní teplotu s obvyklým počtem puchýřů nula. Parádní zážitek, dle hodinek nastoupáno 625 metrů, vycházkový čas 1:19. Čekal jsem, že kopec to bude mnohem mnohem horší. Buď mám možná natrénováno nebo cestu na Ještěd můžu doporučit těm, co se v Liberci chtějí projít skoro po rovině 😀 Počasí přituhuje, na seběhnutí dolů volím ty své pohorky s milimetrovou podrážkou a vyrážíme. Pohodově delší cestou po silnici, kousek dole po modré značce a pak stejnou cestou zpět. Výsledkem je krásný půlmaraton 21,5 km.
Byl to vlastně i tak trochu trénink na Zimní běh na Blaník, větší převýšení a víc sněhu než jsem tam za dva ročníky viděl. Tak tam v lednu na viděnou 🙂
Budu rád, když kouknete i na můj Instagram
A další mé fotky na: https://www.zonerama.com/TomasZahalka/Album/1042501