BLK – Boubín, Libín, Kleť 24.-25.10.2025

Stovka Boubín Libín Kleť 2025, tentokrát přes kopce a obráceně z Holubova do Vimperka. 104 km +4405m převážně deštěm za 24:17:47 💯🙂

Plán byl přijet vlakem v 18:38 na dřívější start ve 20h. Ale protijedoucí vlak měl 15 minut, čekalo se a další rychlík ČD prostě ujel. Železničáři nectí pravidlo, přednost má vlak, kterým jede Tomáš 😀 Expresem jsem tedy dojel do Budějovic o hodinu později. S Vítkem a dalšími jsme šli na jídlo 🍽️

Na startu potkám Luboše a další stovkaře. Lucii jsem minul, startovala ve 20h. Když vyběhnu s rychlíky ve 22h, budu po chvíli poslední, počítám že půjdu většinu trasy sám, to dám. Optimisticky vybíhám s Evou, jen v kiltu a tričku na Kleť. Pod lanovkou mi mizí. Optimus k počasí mi též nevydržel dlouho, po asi šesti kilometrech beru osvědčenou nepromokavou bundu a čepici.

Trasa se pěkně vlní, dolů, nahoru na Albertov. Zas terénem dolů a nahoru na Bulový. Dole bude konečně občerstvovačka. Trochu sbírám Horobraní a sleduji průběžné výsledky. Lucka tam byla za 4:04. Zvýším rychlost a jsem tam za 4:00. Pěkný virtuální závod, jako malé děti 🏃

V ohradě jsou nějaká zvířata, jen svítí oči.

Dál slyším nepěkné hodnocení. Je tu klouzavý můstek, tedy jen kláda a pár prken směrem do potoka. Kousek zábradlí drží silou vůle, tak se to dá nějak přelézt. Boty jsou už stejně mokré.

Stoupá se skoro k Libínu, aby se kleslo dolů do Prachatic. Zima je k ránu ještě větší, beru pod bundu navíc termo triko. Starší bundě se rozjel zip odspoda, sakra. Na třetí pokus to drží, když spodek trochu sroluju.

Potkám Pavlínu a další z dřívějšího startu. Říká, že jsem je dohnal nějak pozdě? Trochu to rozběhnu, pod vrstvou listí jsou všude naházené kameny, ani v botách to moc rychle nejde. Zase jídlo a rychlá kontrola, vzdušnou čarou je to na Libín 2,5 kilometru. Ach jo, žádné zahálkování nebude. Zatím zdolán zhruba maraton a rozednívá se.

Servisní čas, mám sebou jen jednu baterii do čelovky, tak jí dopřávám šťávu z 20000mAh powerbanky na další noc. Plán je na celkový čas 23, v nejhorším 24h. Pozvolna začíná pršet. Chvíli jdu s jednou místní šedesátkařkou, která vypráví o pěkném pochodu od vojáků.

Další dobíjení, ještě hodinky. Někdo se zas přibližuje šedesátkař Michal. Mám 55 kilometrů, Zbytiny. Dojdeme k občerstvovačce u rybníka. Těstoviny i kafe bodne. Trochu bych řekl, že jsem stejně v jídelním deficitu. A Lucka tady byla o trochu dřív. Na konec soutěžení o pár minut vyhraju. Šla v tom terénu pěkně 🙂

Zřícenina hradu Hus s výhledem na říčku Blanici. Přejít most, vloni jsem ho hledal za tmy, když se šlo obráceně. Lehčí stoupání do Volar. Pláštěnka už je ale třeba ☔ Stoupání na Mufloní skok se zdá nekonečné. A pak lesem mimo cestu. Stačí vykouknout z lesa na vyhlídku a fouká o sto šest. Ještě že jsem poměrně těžký, jinak bych odlétl. Dolů a blátem nahoru na Bobík. Jeden krok vpřed, dva vzad.

Přímo přes vrstevnice dolů k poslední občerstvovačce u penzionu Ida. Stehna jsou lehce cítit. Na chvíli vykoukne i slunce. Ve dlouhém stoupání říkám parťákovi, ať jde, že mi to moc rychle už nejde. Zhruba kilometr před vrcholem, fouká strašně, je mlha a trochu sněží. Takové výstupy z komfortní zóny nemám vůbec rád ❄️😀 Elasťáky nechávám v batohu. Sázím, že tak za dvacet minut bude dobře. Vyfotit zavřenou rozhlednu. Naštěstí před lety jsem byl i nahoře. A po skoro namrzlých prknech s dírami dolů. Prozradím, že jsem měl připravené i nesmeky.

Na to, že to je pěkně z kopce a snažím se, rychlost závratná není. Doladit vodu v botách, čvachtajících úseků je dost. Přichází balíček poslední záchrany, řízek. Pak hodinky pípnou, jdu špatně. Profík v orientaci a jsem tak 150 metrů mimo. 

Správná trasa vede přes brod a táhlým stoupáním nad Vimperk. Překonám drát u ohrady a neomylně jdu rovně. Jiný závodník jde dolů a podél ohrady a pak zapadne vpravo do lesa, pak se vrátí. Drát je nějak vysoko. Abych s krátkými nožkami nedostal přímý zásah jako ve filmu Slunce seno, radši to podlézám.

Závěr dolů do města, zde jsem na mokré cestě malém poprvé uklouzl. Najít kontrolu u zámku a rychle do školy, do cíle. Vítá mě Olaf, bylo na něm vidět, že počasí se mu líbí. Zastavuji hodinky a najednou nabídka na úsporný režim. Vyšlo to těsně, zbývají 3%. Plán jsem překročil o 17 minut.

V cíli je Alena s Vaškem i další je to tady pohoda. I teplá sprcha. Ráno šup na vlak 🚂 Cestou ještě u pumpy slupnu panini a kafe. Kombinuji možnosti, kudy jet. Vyhrává varianta přes Budějovice. Mám kliku, ČD zrovna byly v módu japonských drah a mám čtyři minuty na přestup na expres do Prahy. V jízdním řádu to jako přestup ale neberou. Vidina svíčkové a jsem tam s batohem přes celé nádraží za minutu a půl. Správná motivace je vždy základ 🍽️

A kdo chce vidět, jaké to je běžet přes hory a doly, trasa z hodinek je zde.

Naše kilty – pohodlný oděv na běh i do přírody Kilt Zahálka vydrží všechno, sami vidíte v příspěvku. Informace najdete zde

Ušijeme vám ho na míru.

Tomáš Zahálka