Zimní běh na Blaník 16.1.2016

Nazujte boty, řádně si zavažte tkaničky a pohodlně se usaďte, začínáme, tedy vybíháme. Závod Zimní běh na Blaník běžím už po třetí. V roce 2014 byla jeho délka 17 km. Běžel jsem ho po naběhaných necelých 200 kilometrech. Bosky za 1:56:20 mi dal zabrat, průměrné tempo tehdy bylo 6:51 min/km. Od loňska je to atraktivní půlmaraton. V loni za 2:07:49 bosky a částečně v botách, kousek ze začátku a pak ten seběh, zhruba 6 km. Ještě to bylo minule s menším střepem v ťapce, průměrným tempem 6:03 min/km.

Doporučuji shlédnout a nepřehlédnout mé video, ať víte do jaké zimy čtením článku jdete.

dsc_6401_23814891623_o

Foto: David Karas

Cíl je letos doběhnout pod dvě hodiny. Jenže ouha, předešlé dva roky bylo při závodě nad nulou a nebyl sníh. Letos předpověď pár dní před hlásila -2°C a vypadalo to, že trochu sněhu bude, tedy pravý zimní běh. Na poslední chvíli jsem tedy provedl trénink. Můj tréninkový plán zahrnuje, právě většinou něco švihlého na poslední chvíli. Krom toho v lednu nemám na běh moc času. Doběhl jsem tedy v pátek po zasněžené silnici a lesem na vlak. 3 km, vrstva sněhu 5-10 cm a teplota -1°C. Říkám si tenhle trénink povrchu bude stačit, nahoru se vždycky nějak vyškrábu. Ale jako vždy jsem si nevybral ani správné ponožky a o botách nemluvě, trochu to studilo na mé ťapky přiznám. Koukám ještě na trasu Blaníku naklikanou na mapy.cz Radši jsem si ji ale ze zimní mapy přepnul na turistickou, abych neviděl případný sníh. Stoupání 623 metrů v mapě ale přehlédnout nejde :D

12565540_10205493921280471_115987389763992553_n

Foto: Karel Kodr

Den D, ráno nasedám do vlaku, má sice menší zpoždění kvůli namrzlé troleji, ale to až tak nevadí. V Praze na Benešov se dá přestup stihnout, to jsem zkontroloval. Já mám ale do Vlašimi už objednán vůz taxislužby s nejlepším řidičem Karlem. Kamarád Karel tam prostě jede a běží taky. Kolem osmé hodiny k němu nasedáme ještě s Petrem a jedeme.

dsc_0043_24416774526_o

Foto: Mirek Slabý

Výdej čísel je tentokrát rychlý, škoda jen, že nebylo tričko jako vloni. Zato ale bude parádní dřevěná medaile, tedy pokud doběhnu. Jdeme se převléct a ještě zahřát do auta. Beru na sebe tři trička včetně zářivě žlutého od Světla pro svět. To bude stačit, dole si snad vystačím jako vždy s kiltem. Nazul jsem si milimetrové ťapky Sockwa G-Hi, které používá i Petr z naboso.cz a jak se ukázalo na takový závod dobrá volba, doběhl za 1:52:14 na pěkném 50. místě v kategorii. A ještě Karel, ten doběhl za 1:53:21 :)

V dubnu bude Sportisimo půlmaraton Praha. Kopcovitý Blaník je tak na prověření před ideální. Pokud ještě nemáte na Prahu číslo, tak budu rád, když si ho koupíte přes Světlo pro svět Během navíc přispějete na nenáročnou operaci, která není drahá a vrátí člověku v Africe zrak. Když občas běhám jako průvodce nevidomých, tak čísla od Světla pro svět jsou pro mě jasná volba :)

dsc_6503_24441685025_o

Foto: David Karas

Před startem na namrzlé zemi přešlapuji v těch milimetrových ťapkách. Ale kamarád Borky, rovněž v kiltu, mě hecne. Když se nezuješ teď, tak pak asi už ne. Zouvám se tedy do svých tradičních závodních bot. Start a vybíháme společně s Petrem. V parku ten sníh trochu studí, sem tam i nějaký ten kamínek. Říkám si, počkám tak 10 minut a uvidím, zda se mé botky zahřejí na provozní teplotu. Jenže, někoho napadlo posypat zasněženou silnici posypovými kamínky.

WP_20160116_10_18_08_Pro

Foto: Tomáš Zahálka

To bych v lednu nečekal, čekal bych spíš, že silničáři zaspí. Na silnici už je mi tedy z té usilovné masáže teplo. Běžíme pohodově tempem mezi 4:50-5:30 min/km. A sem tam se vyfotíme a natočíme kousek videa. Kondrac, tady na silnici sníh není, kamínky ano. Odbočka po silnici a už to stoupá k občerstvovačce. Trocha čaje a kousek banánu.

WP_20160116_10_53_41_Pro

Foto: Tomáš Zahálka

dsc_6765_24333381822_o

Foto: David Karas

A hup do lesa, kratší seběh, kořeny a tak. Jeden botař přede mnou běhá sem tam a nedá se předběhnout. Lávka a už je to pořádně nahoru. Ťapky ve sněhu zas trochu studí a dvakrát chviličku i jdu. A ještě schody, před mnoha lety jsem jel na Blaník z Benešova na kole a po těch schodech nesl kolo na rameni, myslel jsem, že u toho umřu. Vrchol dosažen, nechám se tam od jedné slečny vyfotit a natočit na video na můj mobil. Tímto kouskem jsem diváky u obrazovky dole v cíli a na internetu pořádně pobavil, jak mi pak řekl organizátor Ondra Pojmon. Ztráta času je tímto kouskem zhruba dvě minuty, ale co bych neudělal pro diváky.

DSC_0254

Foto: Jan Hlaváček

Výstup na rozhlednu zase nestíhám a běžím dolů, dvakrát blbě dupnu prostředkem ťapky na šutr, auvajs, ale valím dál. Ve svém obutí překvapivě sem tam i někoho předběhnu a ani mi to nějak neklouže, prostě to řežu dolů. Kamarádi a kamarádky, co ještě stoupají nahoru mi fandí, díky. Je to k nevíře, ale kde jinde potkáte rytíře a ještě k tomu toho přímo z Blaníku. Pak ho potkáte i v cíli, je tedy hrozně rychlý. Zase občerstvovačka a ještě tradiční pokec s Jarmilou a kousek videa k tomu.

Z času ale vyplývá, dát to pod dvě hodiny, rovná se teď tempo pod 5 minut na kilák. Valím po silnici dolů, na hodinkách tempo chvilku začíná i trojkou. Na vedlejší silnici řidič asi řadí trojku nebo má blbý gumy, vůbec mu to do kopce nejede. Pár soupeřů zase za mnou. Za zatáčkou náhle značka pro auta 30 km/h a nápis pozor chodci. Jak chodci? Dobře cestou tam jsem se šetřil, ale teď běžím své standardní půlmaratonské tempo.

A zase ten hrozný posyp. Kdo to bosky nevyzkoušel, tempo na tom 4:40 min/km, neuvěří. Tolik to nebolí asi jen proto, že to přebije ta zima. Předbíhám jednu slečnu, prohodí, že mi to pěkně běží. Já, dík, zda si neprohodíme boty. Železniční přejezd, radši přidám, nekoukal jsem zrovna do jízdního řádu, jestli něco nepojede. Už mě ty kamínky trošku, vlastně spíš hodně štvou, začínám mít fakt dost. Park uf, hurá do sněhu. Výběh, seběh, menší výběh. Hodinkynemilosrdně ukrajují čas, kilák do cíle a do dvou hodin zbývá tak šest minut. Kousnu se a cííílem prolétnu za 1:59:14, průměrným tempem 5:40 min/km. Cíl v náročných podmínkách splněn, odkaz na záznam trasy v Endomondo. Tak příště pod dvě hoďky i s návštěvou rozhledny. 70. místo v kategorii a v neoficiální bosé první místo :)

dsc_0743_24075185029_o

Foto: Mirek Slabý

dsc_0756_24442973765_o

Foto: Mirek Slabý

Tak takhle závod dopadne, když někdo běhá dva roky a čtyři měsíce a stále si neumí zavázat tkaničky. Zatím můj nejtěžší běh naboso. Lehce říznutá levá ťapka, asi 4 milimetry a na té levé ťapce lehce namožený prstík vedle malíčku. A trochu ztuhlá lýtka, takový lehčí beton. V pondělí jsem zase ale už poměrně fit.

Ještě díky Ondrovi Pojmonovi za pořádání špičkového závodu a že letos objednal i sníh. Koho závod zaujal, rovnou si hoďte do kalendáře Zimní běh na Blaník na příští rok, událost na Facebooku.

Parádní fotky ze závodu: http://www.behnablanik.cz/news/fotky-ze-zavodu-jsou-tady/ a výsledky: http://vysledky.irontime.cz/vysledky118/

A ještě mé fotky, včetně stavu podrážek ráno po závodě a těch z tréninku, na: https://www.zonerama.com/TomasZahalka/Album/1143410

WP_20160116_12_36_33_Pro

Foto: Tomáš Zahálka

A i v únoru běh pokračuje, když tak se uvidíme na Lipno Ice Marathon.

Své bosé a běžecké kilometry věnuji Sportovnímu klubu vozíčkářů Praha přidat se a podpořit můžete i vy :)

Táňa Zahálková

Radost znamená, že člověka nic netrápí, je spokojený a zdravý duševně i fyzicky. A právě k tomu, abyste se takto cítili, slouží naše stránky. S námi budete mít ze života radost ! Náš příběh si můžete přečíst zde

Komentáře